Všechny Vás zdravím

na blogu o všem a o ničem, o duchovnu a životě :)

Tento blog je zde již od 14. července 2008.

Máte dotaz?
Směle pište do komentářů,
či do KNIHY :)

Co poslouchám?
Právě čtu:



Srpen 2008

Heny má narozky ;)

31. srpna 2008 v 19:43 | Lirinka ;) |  Přátelé

Heny má narozky ;)

heny 2


Děkuji Vám všem :) ...

20. srpna 2008 v 11:14 | Lirka* |  Moje přání a poděkování


... Děkuji Vám všem =) ...


děkuji...


Moc Vám všem děkuji, že sem chodíte, doufám jen, že se tu nenudíte, to bych nerada...

Bylo Vás tu vcelku 1003 a to je fakt skvělý a já jsem moc ráda že je někdo, koho zajímá mé psaní


Už nevím,jak Vám VŠEM poděkovat,doufám,že stačí "říci" ZE SRDCE DĚKUJI ;) ...


pozn.: Jedu na víkend pryč za tátou a taky se setkat s Alue,takže mi držte pěsti a pište pište ;)

S Láskou,
Lirka*

Lidé vs ti,co v "něco" věří...

16. srpna 2008 v 12:24 | Lira

Lidé vs ti,co v "něco" věří...



...


Něco mi pořád vrtá hlavou: proč jsou lidi,co nevěří v jemnohmotné? A proč se těm lidem, co v ně věří ti ostatní smějí, anebo je slovně napadají a urážejí? Tohle nechápu... jenže na větě pronešené jedním pro mě blízkým člověkem asi nějaká ta pravda bude... Ten člověk mi odpověděl na otázku:,,proč někteří nevěří?" odpověděl:

,,protože NEVEŘIT JE JEDNODUŠŠÍ, JE JEDNODUŠŠÍ O NĚČEM NĚVĚDĚT, JE TO "O STRAROST MÉNĚ..."

Tak tuhle větu si budu už NAVŽDY pamatovat. A rozhodla jsem se v jedno: že já CHCI VĚDĚT, i když tamta cesta je "jednodušší", já si vyberu teda tu naoko "složitější" :) !

Ale něco na té větě bude, opravdu je jednodušší neposlouchat svoji intuici třeba v tom, když jste v posteli a začne "něco" do něčeho bouchat a chce přilákat Vaši pozornost- je jednodušší si říct, že ta skříň, televize, polička, apod. je už stará... Je to URČITĚ jednodušší, než začít cítit, že v tom pokoji nejste sami a že je s tím potřeba něco dělat- že se tam necítíte dobře. Každému to ta intuice řekne, pokud vážně je poblíž něco jiného, další bytost- ale né každý ji přijme, je snažší si říct: ,,no jo, něco mi říká, že tu nejsem sama/sám...ale to mi asi už hrabe...". Je tudíž snažší se tím přestat zabývat.

Ale "ti lidé" se i ochuzují. Necítí "vůni lesa", jeho "volání", jeho lesní bytosti, nemluví s nimi.. a ten člověk, co ODMÍTÁ žít takovýmto způsobem se taky ochuzuje o pocit radosti třeba i "z tý blbý kytky", jak to často tak rádi nazývají...

A hlavně, člověk, co si vybere "tu složitější" cestu, si pak váží sám sebe, váží si života, váží si toho, že jsou lesní bytosti, váží si svých sil, váží si lesa, stromu, květiny i kamene...

Ta strana druhá neni ale tak složitá,neni... naopak bych i řekla, že je lepší, lepší v těch věcech, co jsem už vyjmenovala. Ale i to, že cítíte, že v pokoji nejste sami- i toho si važte, protože i když je jednodušší si říct že "mi hrabe", je to ale lepší v tom, že jste začali sebe vnímat, začali jste poslouchat hlas, který Vám kolikrát přinese štěstí- ZAČALI JSTE SI SEBE VÁŽIT...

Kdyby si tohle lidi uvědomili.. protože člověk pak zjistí, že si vystačí i sám... Jasně, všechny ty bolesti, zrady, hnusná slova která ublíží... jistě, bolí to, ale člověk si pak uvědomí, že se tímhle nemusí trápit, že tohle neni podstatný, že člověk, který Vám ublížil nebyl ten, koho jste hledali a že si prostě musel něco dokazovat a když si tohle všechno uvědomíte, dojdete k tomu, že ti lidé Vám za to nestojí a když k tomuhle dojdete, tak aniž byste to tušili, zase postoupíte o něco víc a pak začnete přestupovat tyhle hnusný slova s "nadhledem" a urážky Vám budou v zadní části těla...


Lirka*

Vítr a já!

10. srpna 2008 v 18:17 | Lirka ;)


Vítr a já

...
Je to krásné,ten pocit...neznáte?

Ten pocit,kdy se cítíte tak silní a ještě k tomu začne foukat vítr tak,jak chcete vy...já to znám a to moc dobře...

Zrovna dnes jsem ho zažila...hned asi pětkrát ;)...

1.když jsem pouštěla s bratříkama draka a koukala se,jak vítr s drakem "lomcuje" a já ho ovládám-o tom taky napíšu článek ;)...

2.když si stoupnu na louku a zavřu oči a teď se uvolním a vítr začne foukat a hraje s mými vlasy...

3.když mi bratr pustil jednu píseň a ta mě doslova "rozláskovala" a k tomu zase ten vítr...

Nepopsatelný pocit,je ve mě vždy najednou tolik síly a lásky,že ani nevim,kde se to ve mě vzalo...
Zavřu oči a nadechnu se zrovna v tu chvíli,když začne foukat vítr... Je to nádhera...ten pocit svobody a lásky...v tu chvíli jsem schopná všeho a ještě víc mě dodá energii,že vítr fouká,tak jak chci já...

Cítím všude tu energii,tu sílu...

Podobný pocit mám i v noci,když jdu okolo lesa...jsem najednou plná energie a takového příjemného zvláštního pocitu a najednou nemohu od toho lesa odtrhnout oči...

Nebo když poslouchám nějakou píseň...
Je to krásné,vzrušující a energické...vlastně kdykoliv foukne vítr,cítím to,když zavřu oči...
Pochopí ovšem jen ten,kdo to zná,či kdo to už zažil...ale kdo to ještě nezažil,řekla bych,že přichází o hodně ;o) , je to totiž vážně síla ;o)...

Lirka*

Duch,který nechtěl,abych spala...

8. srpna 2008 v 19:37 | Lira

Duch,který nechtěl,abych spala...


Tak tohle se mi stalo večer ze sředy na čtvrtek...-čili z 6. na 7.srpna
...
Ve čtvrtek jsem měla vstávat v devět hodin nejpozději,protože jsem se měla sejít s kámojdou Janou,jelikož jsme se už dlouho neviděli...

Ve středu jsem měla naplánováno,že budu spát u bratra v pokoji,jelikož je v Miláně-teď ostatně píšu z jeho pc,protože se ještě nevrátil a taky proto,abych mamku a Daniela-nejml. bratra ráno nebudila,protože máme společný pokoj...

Byla jsem na pc asi tak do 12h večer,myslim,že jsem si upravovala profil,ale pak jsem doslova umírala,jak jsem byla ospalá...

Tak jsem si řekla,že už půjdu spát...zapla jsem tv a dvd a taky hifku,která je napojena na dvd,aby se zvuk rozléhal-díky bednám-po celém pokoji,a že si pustim z mp3 svoje "hity"-to víte,on má to vymakané DVD na kartu a USB ;o)- pak jsem šla zhasnout a jen pc a tv osvětlovali pokoj...

Tv je hned u postele,takže když jsem zalehla,byla ode mě pár cm...
Šteluju hlasitost,abych všechny v domě nevzbudila a pak teda jako zalehnu...ale to ne...nemůžu usnout...furt mi v hlavě jezděj myšlenky...prosím svoje andílky,abych mohla usnout,ale nic...

Kouknu na hodiny...půl jedné..."ksakru...to se jako nevyspim,nebo co jako?!?"říkám si...
Zaklapnu víčka,mobil s nastaveným budíkem dám pod polštář a zabořim se do toho měkkého polštáře...

Najednou slyšim hlasy a někdo mluví něco o buřtách,prostě sen...jo...jenže netrval moc dlouho...
RUP...praskne mi za zády televize..."sakra...to tu jako je nějakej duch?!?"řeknu si,četla jsem pár článků,že takto na sebe dost často duchové upozorňují...Tak se otočim a řeknu "ale ne...nechte mě vyspat,potřebuju se vyspat!..."divim se,že jsem zase usla...no...usla...zase se mi něco zdálo a najednou zase RUP!...tak teď mi bylo jasný,že to fakt je nějaká potvora a snaží se,abych se nevyspala...

Popadl mě strach...takže jsem zase dobrou chvilku nemohla usnout kvůli strachu,že v pokoji nejsem sama...

Kupodivu se mi podařilo usnout,ale opět jenom na chvilku...protože zase RUP do televize...

Když se opakovalo asi ještě 5x,otočila jsem se a řekla "krakru...jestli toho nenecháš,tak půjdu pryč!" a myslela jsem,že je klid,OPĚT (!) jsem zase zabrala,když tu opět RUP a jakoby škrábal po televizi...

Při každém tom rupnutí a následném probuzení jsem cítila,jak ho to těší...
Když mě vzbudil ještě asi tak 2x,řekla jsem "fajn,evidentně nechceš,abych usla!" a vstala jsem,že si půjdu rozsvítit,vypnu tv a vše ostatní a adios a taky že jo...

Vypla jsem vše,vzala mobil,aby mě ráno vzbudil,zhasla a odebrala se k mamce do vedlejšího pokoje,kde měla mamka půštěnou televizi,bratr spal a ona se dívala...
,,Co je?!?" zeptala se,jako kdyby do pokoje vtrhl cizí človek ,,nic...,"zaplula jsem do postele a dořekla :,,to je někdo nechtěl,abych usla..." samozřejmě,že mě mamka nevěřila,že by to byl duch...

Tak jsem to neřešila,ale byla jsem tak vycucaná,že jsem za chvilku usnula...ráno mě vzbudilo v sedm hodin známé rupnutí televize,ale jen jedno...

Nemohla jsem už usnout,tak jsem se do osmi převalovala v posteli a pak si šla udělat snídani...

No povim Vám...NO COMENT ;oP

Lirka*


"Druhá" návštěva a nový kámoš =)

7. srpna 2008 v 0:00 | Lira |  Přátelé z lesa :)


"Druhá" návštěva a nový kámoš =)


Dneska mi to-po včerejším zážitku-nedalo spát a tak jsem si řekla,že "je" okolo sedmé hodiny navštívim...

Seděla jsem si takhle u bratra v pokoji a pořád mi nedal spát jeden takovej obrázek z pc-prostě obrázek elfa...

Najednou se mi v hlavě objevilo,že podobného dneska potkám a bude se jmenovat něco na D,jestli Derixien,nebo tak nějak a tohle mi pořád hlodalo v hlavě...ale fakt...

No a tak jsem okolo sedmé šla...jenže tentokrát bez dárků pro ně-nějak jsem zapoměla a to jsem si to ještě furt připomínala,byla jsem nějaká divná...faktys...

No,ale i přestovšechno mě pustili...a zase nikdo nikde mě nevítal...ale co,šla jsem za svou "kámoškou" k tomu jejímu stromu...

Nejdříve tam nebyla,a něco mi řikalo,ať jdu ten strom obejmout a zavolat ji...šla jsem a vida...ozvala se,akorát řekla,že ať jdu na to místo a že přijde-tentokrát ale přišla...faktys...

Z dálky na mě už koukal ten "elf" ze včerejška a tak jsem šla k němu...uklonila jsem se a on taky...jenže jsem byla nějaká divná a navíc jsem sebou měla foťák a to se mu nelíbilo-jako nevadilo jim to,ale nadšeni nebyli...

Chtěla jsem je vyfotit,jestli bude vidět třeba nějaká mlhovina a ono nic...
No,ale pak jsem taky cítila,že mě volá ten "jeho" strom...šla jsem k němu a on si chtěl povídat,ale já moc ne...fakt jsem byla divná...
Tak mi dal jen energii a "omluvil"se za včerejšek a šmitec,šla jsem si sednout...

Pak přišla "kámoška" a "elf" si sedl vedle mě-to i ona...
Ptala jsem se,co jsou teda zač a tak,jsou to prostě bytosti,které mají na svědomí stromy,nebo co...nějak jsem nevnímala,možná proto,že párset metrů "pod námi"-na louce-jezdil vcelku hlučný traktor a jeho "majitelé" nebyli o nic tišší a navíc všude samej komár a k tomu mě "žrali" nohu...

Najednou opět ta myšlenka...koukla jsem se na strom toho "elfa" a o kus vedle byl podobný strom,ale přecijen o něco jiný...no jakto,že jsem ho včera neviděla?!? Vnukla se mi myšlenka,jestli to neni jeho bratr,nebo tak něco,ale cítila jsem,že ne...

Pak jsem se zase nějak otočila a nešlo se mi soustředit...ale cítila jsem,jak se se mnou ten "majitel" toho "druhého" stromu chce seznámit...nějak jsem to zahnala-ani nevim proč?!?-jenže ta "myšlenka" se stále vracela...až jsem tedy se otočila a zeptala se "elfa" humorně: "a bude se mnou taky chtít tancovat?!?" a on se jen usmíva a cítila jsem,že ne...
...?!? ...
...Ten je...
-takhle nějak vypadá,akorát nemá elfské uši,ale jinak vlasy jsou stejné,oči taky...-

Vstala jsem a udělala úklon,a všichni ho udělali,tak jsem jednomu po druhým úklon zopakovala...

Pak jsem si zase kydla na zadek...stáli za mnou..."chci znát vaše jména"...tak mi s tim pomohli,když mi to nešlo samo...

Nejdříve přišel na řadu ten "nováček"...položil mi ruku na hlavu...v paměti jsem ucítila "D"...pak jsem uviděla abecedu,jak v ní lítají strašně písmena a každé písmeno,co jsem cítila,že do jména patří se mi jakoby "zastavilo"...

V hlavě se mi zrodilo pár jmen a ke každému jsem si "nováčka"přiřadilo,ale nakonec mi nejvíc pasovalo "Dunckji"...dost divný,ale budiž...nejsem si však jistá,jestli je to jeho fakt jméno,byla jsem totiž nedočkavá a poněkud nervní...

Pak přišel na řadu "elf",udělala jsem to samé a vyšlo mi "Edrixien" a pak přišla na řadu "kámoška" a u ní mi vyšlo "Adrixiela"...

Pak jsem ale chtěla odejít a oni mě šli vyprovodit-ovšem jenom k "Arixielininýmu stromu",prý dál to nemájí moc rádi,jsou tam odpadky...volal mě ten "její" strom,šla jsem k němu a cítila z něj něco mladého a dětského,jenže jsem se mu omluvila,vlípla mu pusu a šla domů,nebylo mi nějak...nevim,co se mnou bylo...


Když jsme byli ještě "na mém místě",tak jsem chtěla zavolat všechny "bytosti" lesa,abychom něco uspořádali a já se něco dozvěděla...jenže pak jsem na to kašlala...

No a tam,kde jsme se loučili mi oni tři řekli,že bychom mohli tu "párty" uspořádat zítra,že oni to rozhlásí po lese a já že se mám ozvat-jít jim to říct-kdy se dostavim...

Tak jsem se domluvila,že ukecám mamku na houby a zrovna jim to zdělim,kdy se dostavim a dodala jsem,že se dostavim i s ponožkama,protože mám zase po noze samej pupínekod "havěti"...

pozn.: Přo rozhovoru na "mém místě" si mě prozkoumávala veverka,jedna na ni křičela,ať ke mně nechodí,ale ta veverka se nebála,alespoň tak jsem tomu rozuměla já ;P ...

Lirka*

Neuvěřitelný "elf"...

6. srpna 2008 v 9:45 | Lira |  Přátelé z lesa :)


Neuvěřitelný "elf"...



Včera (5.srpna 08) jsem byla v lese,nečekala jsem to,co na mě tam čekalo...
les

Konečně jsem se dokopala se tam dostat-ale měla jsem to "naplánovaný na pátou",ale dostala jsem se tam kolem sedmé,osmé hodiny...

Díky tomu,že jsem si-díky Alue-uvědomila,že je opravdu zbytečné trhat květiny,tak jsem šla na babičinu "skalku"-což je taková "malá zahrádka",kdybyste náhodou nevěděli =oP-no a tam jsem vybrala ten nejhezčí kámen-byl takový modrý s tmavě modrými pruhy,ale byl docela velkej-v průměru asi tak 10cm-no,ale to teď nebudu řešit,o tom tady psát koneckonců nechci =oP...

Mamce jsem řekla,že jdu na houby,ale to taky neni podstatný... (pozn.:doma jsem pak zjistila,že mám dva nové pupínky na noze-to si asi nějaký brouček pochutnával+když Vám tohle píšu,doslova se "třesu" nadšením =oP )

S takovým zvláštním pocitem jsem se před začátkem lesa zastavila a podívala jsem se,kde je ta moje "kamarádka" z minule,která mě vždycky vítá,ona ale nikde...
Přesto všechno jsem cítila,že mohu vejít a tak jsem těsně před "vchodem" do lesa uklonila na pozdrav-jako poděkování...a vešla jsem...

Ta "kamarádka" stála u svého stromu a řekla,ať jdu...tak jsem k ní šla...dala jsem jí ten kámen k jejímu "nejhlavnějšímu" stromu-ke kořenům... Řekla mi,ať jdu zatím na místo,kde obvykle sedávám-je to blízko cesty a je tam mech-a řekla,že má tady ještě práci a že pak přijde...a to jsem s ní chtěla probrat tolik věcí...tak nic noo...

Tak jsem šla pozdravit "krále"-je to takovej pařez v průměru skoro metr a zvenku uprostřed je vyžranej,má tam díru asi od červotočů,toho jsem se taky ptala,proč se nechal "sežrat" a on,že prý je to přirozené,tak jo noo...tak jsem ho pozdravila a užuž jsem si šla sednout...
Ale to ne-cítila jsem,jak za mnou někdo stojí-a taky,že stál...
elf
Vypadal podobně jako na tom obrázku-dlouhé,blond vlasy,akorát,že neměl takovou "výzbroj",měl normální zelené "šaty",říkám si:"hmm...a co teď?!?",ale on mi řekl něco jako ahoj a pak se uklonil a chtěl si zatancovat,cítila jsem to... Říkám mu-jakoby "přes myšlenky,vnitřně",já s nimi nemluvím nahlas-,,hele,já tancovat neumim...ani uklonit se neumim..." a už jsem si chtěla jít sednout,protože "tančení" neni moje silná stránka,ale to on ne a že mě prej naučí se uklonit,tak fajn... Stál vedle mě a pomalu udělal úklonu,opakovala jsem-zprvu jsem stála naproti,ale pak jsem si stoupla vedle něj,abych to lépe "viděla",jak se to vlastně dělá...

No,za chvilku už mi to vcelku šlo...a říkám mu:,,dobře,tak se jdu posadit..." a on,že ne,že by si chtěl alespoň malinko zatančit,se mnou... "Sakra,ten nedá pokoj..."usmála jsem se pro sebe, "tak fajn..." a on mi řekl,ať se uklidnim,postavim se mu čelem a zhluboka se se zavřenými oči nadechnu...udělala jsem to a pak jsem se uklonila,pochválil mě,že tohle byl fakt hezkej úklon...

Pak mi jakoby "nastavil" ruku,ať se ho "chytnu"-k tomu tanci,tak jsem to co?!? No udělala...udělala jsem pár kroků a on mě otočil tak,že jsem málem spadla-prostě se mnou udělal takovou tu "piruetu",nebo jak se tomu říká-nikdy mi nešla,fakt nikdy,vždycky jsem ji zkoušela a ruka se mi vždy zkroutila,tak jsem toho nechala,ale tentokrát,jakoby mě někdo opravdu "přidržoval",normálně bych fakt spadla =oP ...

Pak-po pár krocích,mu říkám: "hele,já si jdu fakt sednout,já na tohle nejsem...a navíc jsem taková vystresovaná...nezlob se...pak si dyštak zatančim..." a šla jsem si sednout,chvilku tam stál a pak šel ke mně a sedl si vedle mě...

Chtěla jsem znát jeho jméno,ale nějak se mi ho nedostalo-nevim proč...možná jsem si blbě "kompenzovala" ty myšlenky,nebo co... Neznám ani to jméno té druhé bytůstky,co slíbila,že přijde,ale zatim jsem byla s tím "elfem" sama...

Chtěl mi pomoci,abych to jeho jméno zjistila a podal mi ruku,ať se jeho dotknu,že to třeba pomůže...nic...motala se mi tam i jiná jména,která mi mohla posílat jiná "stvoření" lesa,protože jsem ani na jedno to jméno necítila,že by to bylo jméno toho "elfa"...tak jsem toho nechala...
Ptala jsem se ho,kdo vlastně jsou,jestli jako elfové,atak...řekl mi,že jsou "něco jako elfové"...pak se najednou objevil za mými zády a prohlížel si mé vlasy...pak mi řekl,že mám zavřít oči,že mi "pomůže"... Ale ještě než jsem si to uvědomila,houpala jsem se-jakoby "nakláněla" na pravou stranu,jenže vědomí to zastavilo...říkám mu:"to ty?!?" a on,že jo...bylo to vcleku příjemné,takové uklidňující...

Ptala jsem se ho na spousty otázek,třeba,jakto,že se neukázal již dříve,prý "si mě oskoumával"...
Řekl mi,ať ty oči zavřu a že mě "vyléčí" z toho strachu,co se ve mně usadil...tak jsem ho poslechla...stál pořád za mnou...začal se mnou houpat tak,jako předtím...ale teď jsem si to plně uvědomovala...houpala jsem se na pravou stranu a začalo to být fakt uklidňující...strach a všechny starosti denního života pomalu mizeli...cítila jsem se krásně a bylo to takové uspávající...

Asi po pěti minutách jsem mu řekla,že už půjdu domů,protože si mám ještě dát vanu...říkal,ať vydržím,že ta vana neuteče-něco v tom smyslu... "Tak jo...ještě chvilku..." říkám si...bylo to fakt uklidňující a krásný a zároveň opravdu trochu "uspávající"...nevim,za jak dlouho to bylo,ale po méně jak deseti minutách jsem otevřela-i když nerada-oči a houpání tím zastavila...otočím se a řeknu mu"jdu...ještě tady usnu...na tom mechu..." a on se usmál...

Vstala jsem a on chtěl tančit,že jsem to prej slíbila...netančím ráda,říkám mu" se ještě tady vymáznu,je to z kopce..." a zase se usmál... tak jsem udělala pár kroků a pak už jsem chtěla jít "dej mi pusu"řekl náhle a já "cože?!? pusu?!? TY chceš pusu?!?" a on jen přikývl a usmál se,no,koukala jsem Vám jak sůva z nudlí a to doslova...po chvilku jsem mu tu pusu ale dala a zase jsem chtěla jít a on "oplatím ti ji" a tak jsem nastavila tvář...dal mi pusu...něco jsem malinko ucítila,ale moc ne,je koneckonců taky "jemnohmotná bytost" ,řekla jsem mu "škoda,že to necítím..." a on,že to jednou ucítím... Pak mě ale napadla myšlenka a zeptala jsem se ho,kde on má strom..."otoč se" řekl a jeho oči vzhlédli spolu s mými ke krásnému listnatému stromu,ze kterého doslova "vlála" energie a mladost...nevim,jakto,že jsem si ho ještě nikdy nevšimla...

"Jdi ho obejmout..." řekl "elf" a tak "zvláštně" se díval střídavě na mě a na strom...tak jsem šla...stoupla jsem si a obejmula ho...najdenou jsem ucítila a "uviděla" uvnitř kmene takovou "tvář",a strom se probouzel-já ho vzbudila...
"Kdo mě to budí?!?" řekl mi "strom" krapet rozmrzele,nevěděla jsem,co říct,tak jsem pronesla "to já,chtěla bych jen vyměnit a načerpat trochu energie..." a on "dobře,dám ti energii,ale pak půjdeš..."...tak jsem si trošku té energie vyměnila a po pár minutách jsem šla...nojono...vzbudila jsem ho a evidentně se mu to moc nelíbilo...

Pak jsem se chtěla s "elfem" rozloučit,ale on řekl,že mě nejde vyprovodit,že se tady rozloučíme...tak jsem mu řekla něco jako "ahoj" a chtěla jít...tu mě ale on zastavil a řekl "vezmi si to..." a ukázal na takovej "klacek"-"velkou tříšku"...říkám si "klacek?!?" a on,že se mi jednou může hodit,né třeba hned,třeba za pár let,ale hodit se prý bude...tak jsem si ho tedy vzala...
Rozloučila jsem se,zamávala a šla navštívit bytůstku,která se měla dostavit...těsně před "jejím stromem" mi řekla,ať stojim a dál nechodim...zeptala jsem se,proč nepřišla a ona,že prý mi to příště vysvětlí...měla nějaké starosti,a tak jsem šla...

Před odchodem z lesa jsem se otočila,jestli tam ještě "elf" neni,ale nikdo nikde...

Domů jsem přišla totálně šťastná...

NIKDY JSEM SE NECÍTILA TAK ŠŤASTNÁ,I KDYŽ VÁM O TOMHLE PÍŠU,JSEM ŠŤÁSTNÁ,BYLA JSEM PLNÁ ENERGIE A ŠTĚSTÍ...DOMŮ JSEM DOSLOVA "DOSKÁKALA" RADOSTÍ A ŠTĚSTÍM A POŘÁD JSEM SE UKLÁNĚLA-CO MĚ NAUČIL ON =oD
pozn.:"klacek" jsem si musela schovat do jednoho keře,protože můj nejmladší bratr a děda-to jsou takoví "dřevorubci",že by mi "ho" spálili =oD...

pozn 2.: Při tom,co jsem si povídala s elfem,vzadu v jiném lese se ozývaly děsivé rány,ale ty moje dvě milé "bytůstky" mě říkali,ať tam nechodím-ta bytůstka,co se nedostavila,mi to říkala "myšlenkově" a když to bouchalo,jsem se vždy lekla,zajimavé ale je,že jsem při tom "léčení",co mě "elf" léčil,nic neslyšela...
=o*
to je ten stromešek ;), jeho ;)
...
a to je ten její =)


Lirka*

Jsem i jako souhvězdí =P

4. srpna 2008 v 19:16 | Lira


Jsem i jako souhvězdí =P


...
Dnešek se vyvíjel poránu krapet "nevydařeně",jelikož jsem se chytla s mamkou hned ráno...no ale pak se to začalo "mlít"...
Člověk by nevěřil...jelikož jsme se včera dívali asi 2,5h na hvězdy,dneska jsem se ptala dědy,jak to všechno je a bavili jsme se,jak a proč se tak ty hvězdy nazývají,apod. ...

A děda mi nakreslil,jak vypadá souhvězdí "Labuť" a pak z "ničeho nic" řekl:,,Jo a tady vedle je souhvězdí Lyra..." a já koukala jak spadlá z višně a asi 10x jsem se ho ptala,jestli jako fakt Lyra-samozřejmě,Lyra jako ten nástroj,co je předchůdce kytary a je to s tvrdým y,ale itak...
Povim Vám,že já z celého souhvězdí poznám akorát tak Kasiopeju a Labuť a Velký+Malý vůz... No a děda mi přinesl takovou tabulku-kterou jsem mu mimochodem "nedobrovolně" dala já,kterou jsem si "před dávnými časy" koupila na školním výletě v hvězdárně-no,ale na té tabulce je např.: jak jsou "uspořádany" hvězdy v srpnu a v kolik hodin,apod. ...no celkem šikovná věcička =oP ...

No a tak si dám srpen 23h a vida: Labuť,Kasiopeja,... a koukám... LYRA!!! Teda jako Lyra to nevypadá,ale i tak...NENI TO NÁHODA,VŽDYŤ "MOJE JMÉNO" ZNÍ LYRA!!!
Teda...asi půl hodiny jsem na to koukala...souhvězdí Lyra je hned vedle souhvězdí Labutě-kdybyste "to" náhodou hledali =oP ...
Pak jsem si něco četla,ale hlavně přemýšlela nad tím,že TO NENI NÁHODA... Vždyť NIC NENI NÁHODA a nic se NEděje "JEN TAK"...
Teda...to mi "oni"-nahoře udělali ale radost...to teda ano =oP...

pozn.: Nevim,kdy a jak se dostanu na net,tak se dyštak "nezlobte",když tu nic moc nepřibide =oP...

pozn.: Chcete vidět,jak vypadá souhvězdí Lyry už teď?!?


Klikněte: Tady-LYRA nebo TADY =oP - Cyg=Labuť,Lyr=Lyra a Her=Hercules =oP,ta jasná hvězda v souhvězdí Labutě se nazývá Deneb -pro info o té hvězdy klikněte- -ZDE- -u té stránky jeďte dolů a pak jsou tam fotky této hvězdy ,a ta jasná hvězda v souhvězdí Lyry se nazývá Vega -pro info o té hvězdy klikněte- -ZDE- ,anebo ještě u Vegy -ZDE-

SNAD VÁM TO STAČÍ =P

Lirka*